Uzbekistán Taškent
Město Taškent
Naše cesta začala v hlavním městě, Taškent. Město založené přibližně před 2 200 lety, dříve nazývané Šaš, významné město na severní větvi hedvábné stezky. Dne 26. Června 1966, byl Taškent srovnán se zemí při ničivém zemětřesení a po té město dostalo novou a moderní tvář. Veškeré památky byly zničené a tak se vydáváme na druhou nejvyšší věž ve střední Asii „Taškentská televizní věž“ 375 metrů, postavená v letech 1978 – 84. Hned naproti přes silnici se nachází překrásný park s budovou muzea obětem represí. Dále procházíme přes hlavní taškentské náměstí „ Timurovo náměstí“. Uprostřed náměstí je Timurova jezdecká socha, náměstí ale dominuje veliká stavba hotelu „Uzbekistán“. Celé náměstí bylo upravené a rozšířené v roce 2009 při příležitosti oslav založení města. Některé stavby s dob ruské kolonizace byly zbořené. Cestou k náměstí nezávislosti zastavujeme u pomníku chrabrosti, který byl postaven na památku 3 500 obětí ničivého zemětřesení. Náměstí nezávislosti, osobitý symbol města a státu, v roce 1991 zde byl postaven obrovský oblouk, symbol nezávislosti. Na náměstí o velikosti více než 12 hektarů jsou impozantní fontány, rozlehlý a krásně upravené parky, žulový obelisk se zeměkoulí a u úpatí obelisku je umístěná socha šťastné matky držící malé dítě. Matka symbolizuje rodinu, moudrost a dítě budoucnost mladého státu. Náměstí obklopují významné budovy – Prezidentský palác, ministerstva, Dolní sněmovna a další úřady. Nakonec navštěvujeme Architektonický komplex Chast Imom, kde jsou soustředěny zdejší historické památky. Veliká mešita Chozreti Imam, Barakchánova medresa, mešita Tellya Šejk z 16. století, která byla dříve hlavní mešitou. Hned vedle stojí stejně stará medresa Moji Muborak, kde je dnes soustředěna sbírka starých manuskript ze 7. – 9. století. Nejcennějším exponátem je ovšem originál gigantického Koránu, jednoho z nejstarších dochovaných Koránů na světě, který nechal napsat na jelení kůži třetí chalífa Uthmán ibn Affán v letech 644–48 (vytvořeno bylo tehdy 6 exemplářů, dochovaly se pouze 4, tento je nejlépe zachovaný). Tuto vzácnou knihu uloupil na jednom ze svých tažení ve 14. století Tímur v Basře (v dnešním Iráku) a uložil ji v mešitě Bibi Chanum v Samarkandu, kde pro ni zřídili speciální mramorový pulpit. Za Ruské nadvlády byl korán jako velká vzácnost odvezen do petrohradské Ermitáže, odkud ho po 50 letech v roce 1924 na základě Leninova dekretu vrátili zpět do Uzbekistánu. Korán má 353 stran, zavřený měří 60 cm na výšku a váží 35 kilogramů.
