Pohoří Kodar

Pohoří Kodar, které je pokračováním Severomujského hřbetu, se rozkládá na severu Čitské oblasti a jeho severní strana západní části na Irkutské oblasti. Název Kodar pochází z evenkijského jazyka, ve kterém znamená kámen nebo skála. Kodar začíná na západě údolím řeky Vitim a táhne se severo-východním směrem k řece Čara. Je dlouhé 250 km a široké 50 – 60 km. Převládá zde výška 2 000 – 2 500 m n. m., nejvyšší vrchol Pik BAM dosahuje výšky 3 073 m n. m. Centrální Kodar má velehorské prostředí, tajgu, věčný sníh, horké prameny, rozlehlou poušť s dunami (Čarské písky), žijí zde sobi, vlci, medvědi, sibiřský rys, kočovníci a pastevci sobů. V roce 1990 zde bylo napočítáno 39 ledovců o celkové rozloze 15 – 25 km2. Vysokohorský alpský terén je rozčleněn údolími řek a jejich přítoky. Pramení zde řeka Syčykta, horní Sakukan, střední Sakukan, Apsat a Sjulban (přítok Kuandy). V centrálním Kodaru je 106 klasifikovaných průsmyků, z toho 50 jich je obtížnosti 1A a 1B, 15 obtížnosti 2A a 11 obtížnosti 2B. Třicet průsmyků má výšku 2 300 m, 29 jich převyšuje 2 500 m n. m. V kodarském pohoří se do dnešní doby zachovaly pozůstatky stalinských pracovních táborů: gulagy. Těžil se zde například mramor, uran a železná ruda.