Kazaň

Město Kazaň vzniklo před více než tisíci lety na řece Volze jako hraniční město Volžského Bulharska na severu. Jako oficiální datum založení města byl přijat rok 1005. Kazaň obchodovala se Střední Asií, Čínou a Evropou. Bylo zde přijato muslimské náboženství, používalo se arabské písmo, rozvíjelo se umění, literatura a věda — v té době byla Kazaň na vysoké civilizační úrovni.

Na začátku 13. století bylo území dobyto vojsky Čingischánova vnuka chána Batua a stalo se součástí Zlaté hordy. V roce 1438, když byla Zlatá horda poražena, se Kazaň stala hlavním městem Kazaňského chanátu. Rozvíjelo se zpracování kožešin, výroba zbraní a hrnčířství. Obchod probíhal s Moskvou, Tureckem, Krymem a dalšími regiony. V roce 1552 Kazaň dobyl Ivan Hrozný a Kazaňský chanát se stal součástí ruského státu. I když Kazaň zůstala obchodním centrem, pomalu začala ztrácet na významu.

V době komunismu byla Kazaň hlavním městem Tatarské autonomní sovětské socialistické republiky. Po rozpadu sovětského bloku se stala hlav-ním městem nezávislé republiky Tatarstán. Dnešní město má 1 206 000 obyvatel a je kulturním a vzdělávacím centrem Tatarstánu. Od nepaměti se tu potkávalo křesťanství a islám, po dlouhá staletí se mezi přívrženci obou náboženství vedly války, Rusové se proto snažili islám v této oblasti vymýtit. Dnes na návštěvníky po příjezdu do Kazaně dýchne muslimský svět upro-střed velkého křesťanského státu.

Na Kazaňské univerzitě studoval například Lev Nikolajevič Tolstoj a Vladimír Uljanov (Lenin), který se narodil v nedalekém městě Simbirsk, od roku 1924 na jeho počest přejmenovaném na Uljanovsk, kde má také velké muzeum.

Doprava v Kazani

Městskou dopravu zajišťují autobusy, trolejbusy, tramvaje, maršrutky a metro. 186

Leteckou dopravu zajišťuje mezinárodní letiště „Kazaň“, které leží 26 kilometrů jihovýchodně od města.

Říční přístav — jeden z největších přístavů na řece Volze – je vzdálen dva kilometry od vlakového nádraží, ul. Devjatajeva 1. Bývá také nazýván přístavem pěti moří, neboť je spojen s mořem Baltickým, Bílým, Kaspickým, Azovským a Černým.

Vlakové nádraží Kazaň-1 je vzdálené dva kilometry od Kazaňského kremlu. Nádražní budova zde stojí od roku 1896 a dnes je architektonickou památkou. V roce 1970 bylo rozhodnuto postavit na severu města nové vlakové nádraží Kazaň-2, jež je také nazýváno Severní nádraží nebo Nové ná-draží.

Pamětihodnosti v Kazani

K nejvýznamnější patří komplex kazaňského kremlu, jenž byl zalo-žen v 9. století. Jeho hlavní rozkvět však nastal po dobytí Kazaně Ivanem IV. Při dobývání Rusové kreml zcela rozbořili a vypálili. K jeho obnově povolal Ivan IV. stavitele Postnika Jakovleva (stavitele chrámu Vasila Blaženého v Moskvě) a Ivana Širjaja. Pro stavbu na místo dřeva použili převážně kámen a cihly. Postavili obranné zdi, věže, budovy a křesťanské chrámy.

Při návštěvě by turisté určitě neměli vynechat ani mešitu Kul-Šarif, kterou nechal Ivan IV. zbořit. Ta byla znovu postavena až v roce 2005. Ivan IV. se však nechal inspirovat architektonickou podobou původní mešity a podle ní na památku dobytí Kazaně dal postavit v Moskvě chrám Vasila Blaženého. Také Borovická věž moskevského kremlu je postavená podle pověstmi opředené věže Sujumbika v Kazani. Obrysy věže Sujumbika má také věž na Kazaňském nádraží v Moskvě.

K dalším zajímavostem patří:

Gubernátorský dvorec, dnes sídlo tatarského prezidenta.

Blagověščenskij chrám, postavený v 16. století.

Spaso-preobraženský klášter, založený v 16. století.

Palácový chrám, postavený v roce 1768.

Hrad (kreml) je od roku 2000 na seznamu UNESCO.

V Kazani je hned několik ulic, kde najdeme zajímavé historické stavby a mnoho památek. Na ulici Kremljovskaja je to například Gostinyj dvor — dnes Národní muzeum Republiky Tatarstán, Alexandrovkij passaž — budova postavená v letech 1880 až 1883, Černojarovskij passaž, komplex Kazaňské vysoké školy, dům číslo 3 — knihovna Republiky Tatarstán.

Za pozornost stojí také ulice Baumana — pěší zóna, ulice Karla Marxe, Gabdully Tukaja, Muštari a Maxima Gorkého.

Dvorcové (Palácové) náměstí leží na sever od kremlu, na Naberežné ulici u řeky Kazaňky. Na tomto náměstí byl v roce 2010 postaven palác pro ministerstvo zemědělství Tatarstánu. Hned vedle také stojí domy s luxusními byty.

Náměstí 1. máje je nejstarší náměstí ve městě. Z tohoto náměstí se Spasskou věží vstupuje do kremlu.

Na jihozápadě u kremelské zdi je park a náměstí Tysjačeletija. Kom-plex byl založen v letech 1999 až 2002, je to hlavní a také největší náměstí ve městě a jedno z největších náměstí v Rusku. Turisty láká především pěknými pohledy na kreml. Na tomto náměstí se nachází i vchod do stanice metra Kremljovskaja.

Druhé největší náměstí ve městě je náměstí Svobody, kde stojí socha Lenina a nachází se zde také Tatarské divadlo opery a baletu, koncertní sál a další společensky významné budovy.

Na ulici Sibgata Chakima, naproti kremlu přes řeku Kazaňku, najde-me v paláci Kazaň „Centrum rodiny“. Palác byl postaven v roce 2013 právě pro uzavírání manželství. Pro tyto účely tu byly zbudovány tři luxusní sály. Na vrcholu stavby je vyhlídka, odkud se ve výšce 32 metrů otvírá nádherný pohled na město.

Na ulici Musy Džalilja 21 se nachází bohatě zdobený Petropavlovský chrám. Byl postaven v roce 1722 na místě starého dřevěného chrámu z doby Ivana IV., a to na počest návštěvy Petra Velikého. Ten na výstavbu nového chrámu pozval stavitele z Florencie. Z doby Petra Velikého se tu dochoval 25 metrů dlouhý ikonostas. Vedle chrámu je 49 metrů vysoká zvonice.

Památník kočáru Kateřiny II., ul. Baumana 56. Je to památka na návštěvu Kazaně Kateřinou II. v roce 1767 při její cestě po Povolží, když se seznamovala s východní částí svého území. Po návštěvě carevny došlo k výraznému rozkvětu Kazaně — Kateřina do města poslala zahraniční stavitele, kteří začali stavět kamenné budovy. Stavěly se školy, kostely, mešity, továrny, divadla a univerzity.

V parku Petrova na ulici 25. Okťabrja se nachází Jubilejní oblouk, jenž byl postaven v roce 1888 ke stému výročí založení závodu na výrobu střelného prachu. Na jeho čelní části jsou umístěny erby Kateřiny Veliké a Alexandra III.

Šamovskaja nemocnice, ul. Kalinina 5, je architektonická památka postavená ve tvaru ruského písmene Š — „Ш“, podle začátečního písmene stavitele. V roce 1908 kupec Jakov Šamov koupil pozemky a začal stavět nemocnici. Když v roce 1909 zemřel, stavbu nechala dokončit v roce 1910 jeho žena.

Ve městě Naberežnyje Čelny, 236 km na východ, je automobilový závod „Kamaz“.

Muzea v Kazani

V Kazani je 34 státních muzeí, soukromé galerie a muzea. Největší je bezpochyby národní muzeum Republiky Tatarstán, založené v roce 1894. V Kazani se nachází jediná pobočka Ermitáže v Rusku — „Ermitáž Kazaň“. Nachází se v bývalé budově Junkerského učiliště v kremlu. Obsahuje kolekci umění, která zahrnuje obrazy, sochy a jiné umělecké předměty.

Za pozornost rovněž stojí státní historicko-architektonické a výtvarné muzeum „Kazaňský kreml“. Všechny potřebné informace o něm najdete na stránkách www.kazan-kremlin.ru.

Národní muzeum Republiky Tatarstán, ul. Kremljovskaja 2.

Muzeum výtvarného umění, ul. Karla Marxe 64.

Etnografické muzeum najdeme 50 kilometrů od Kazaně ve vesnici Isakovo, ul. Naberežnaja 17.